Krásně ty dětičky rostou

jak jsme psali o tom ledu, tak Matouš na té ledovce spadl ze sáněk tak blbě, že si odřel celou pravou tvář, vypadá to děsně a taky to musí dost bolet. Včera už měl nateklé trochu i oko a odpo mu z něj začal téct hnis, ale fest, to jsem ještě neviděla, pořád jsme jen čistili. Přes noc se to naštěstí zklidnilo. Mazali jsme na oční, kde jsme strávili většinu dopoledne čekáním, až přijdeme na řadu. Vyfásli jsme ATB kapky a za týden na kontrolu.
Krom Katky, která byla ve škole jsem měla všechny děti s sebou, ?artínek dnes fakt hnusně zlobí, vytřel tam několikrát celou chodbu, klepal na všechny dveře, strašně ho zajímal hasičák, když jsem ho chtěla zklidnit, ječel a vzpouzel se, být pozorovatelem, řeknu si co je to za nevychovaného spratka, no ale to se ještě dalo jakž tak pochopit, nuda a čekání. Do ordinace jsme museli všichni, to se zase vzpouzel a řval, musela jsem ho tam násilím dovléct s Matějem v náručí, myslel si chudák, že jde k dr.on. Ale toto byl ještě slabý odvar toho, co konal pak, nechtěl vůbec jít, tak jsem ho musela vláčet, druhou rukou strkat před sebou kočár, což moc nešlo v rozježděném sněhu. Cestou jsme i nakoupili, to mi utíkal z obchodu na ulici, když jsem ho dovlekla zpátky, zvedl nohy a nepostaví se ani za nic, tak se tam vyválel v tom největším marastu a navíc byl celý promočený. Toto zopakoval asi 3x, až dostal na prdel. Ječet ovšem nepřestal, vydržel to v kuse skoro dvě hodiny. Moje nervy

začínám mít obavy, že mi přeroste ořes hlavu. Je toto normální? Zlobí tak strašlivě jen občas, ovšem stojí to za to. Doma často neposlechne, až když se schyluje k tomu, že dostane na zadek, zatím jsem to přičítala negativismu v jeho věku, nejvíce zlobívá, když je unavený nebo se mu nemám moc času zrovna věnovat.