Kde jste kdo?

A přece se točí!
Poslušně hlásím, že se náš knedla konečně rozhodl, že se bude pohybovat. Předvádí bravurně otočku na bříško rovnou na obě strany, na bříšku se točí dokola a pozpátku prchá z podložky. Má z toho hroznou prču a kluci taky. Já se moc nesměju, protože kdo ho bude hlídat, aby něco neprovedl, nesežral, neroztrhal, nespadl ze schodů,....doplňte podle vašich zkušeností? No přece maminka.

Jinak mám velké dilema s Davčou. Ve středu máme zápis do školy, byla jsem rozhodnutá ho tam dát, i když je nejmenší, skoro nejmladší. Ve školce ho chválí, že dělá jako předškolák velké pokroky, mezi dětma se neztratí. A bum, včera na logo dr. říkala, že ona by mu rozhodně dala odklad, že bude mít u ní ještě spoustu práce, že mu ten rok prospěje. Tak nevím, on sám chce jít, ve školce pokračovat nechce, i když tam má kámoše o pár měsíců mladší, kteří s ním do školy nepůjdou.Kamarádí i se staršíma klukama na fotbale a oni s ním, mají ho všichni rádi.

Mufi, nemáš to jednoduché. S dvouleťákem se těžko vyjednává, zvlášť když je trošku živější nebo paličatější. Zažívali jsme to právě s Davidem, to je taková palice dubová, kolikrát se někde seknul a nereagoval na nic, běžně jsem ho odnášela v náručí,
řvoucího, kopajícího. Jenže jsme k tomu neměli to mimino, takže se to dalo zvládnout. Ale sama radši vyrážím se všema dodnes jen když to nejde jinak, naštěstí většinou možnost hlídání.