Srdeční dilema

Ahoj ve spolek, jsem tu nová :)
Napadlo mě poradit se s Vámi, protože sama asi už vážně nevím co dělat dál..
Jsme spolu s partnerem teď to bude tři roky,máme krásnou,zdravou 15.měsíční dcerku,bydlíme v bytě,který rodina koupila mě a dceři,takže OV psaný na mě.Jde ale o to,že s partnerem jsme měli nějaké ty krize...hádky,ty jsou občas všude,ale u nás je to někdy fakt něco!! Dokážeme se zhádat kvůli čemukoli,partner se moc nehádá,spíše odchází..Nevím,jak to jsem napsat,abych to charakterizovala správně. Docela bych řekla,že nám to klape,i když mi někdy většinou v hádce předhazuje,jak jsem oproti němu přece inteligentní(dodělávám VŠ),i má rodina jsou VŠ,u nich jen vyučení.Já to neřeším,ale on mě tím docela uráží..Lítám kolem dcerky,máme psa,byt mám denně perfektně uklizený,vařím na dva dny,peru mu,žehlím mu,nestěžuju si na to,jelikož jsem rodinu sama chtěla,ale mrzí mě,kolikrát je mi až do pláče,když přijde,a co musí zase žrát,a že jsou všude malý hračky,že tu mám bordel,apod. Přítel když se dozvěděl,že jsem těhotná(zjistila jsem to až v 16tt),odstěhoval se od nás..užíval si s "kamarádkama"...před porodem jsem mu pak zavolala,to byl asi kámen úrazu..že jsem ho vzala zpět.. Když nás opustil..psala jsem si s jedním chlapem,moc fajn,pracovitý,celkem zajištěný..jiskra přeskočila,ale já si vybrala biologického otce...a stejně jsem se ujistila,že jsme tam,kde jsme byli... Nemluvě o tom,že má přede mnou zamčený noťas,teď už i mobil...Nemá čas na nevěru,jsem si s nevěrou téměř jistá že nepodvádí,ale neustále se snaží být tajemnej,a já už toho mám po krk.. Kolem sebe mám samé přátele a páry,co s nebojí přečíst příchozí sms toho druhého,můžou na jeho PC apod. Nemají tajnosti... Chci to také!!! :)

S dotyčným si opět píšeme,ptá se na malou,kdy s ní pujdeme někam do děts.centra,apod. Rozum mě táhne k němu...ale srdíčko zůstává u nynějšího partnera..

Děkuji za přečtení....a jakýkoli názor... Jsem odhodlaná jít se poradit a vše konkrétně popsat do psychol.poradny... Už nevím, jak dál...