Re: Jak často vás přepadne touha někoho navštívit jen tak na kafe?

Taková chuť mě nepřepadá asi téměř nikdy. Když jdu k někomu na návštěvu na kávu, tak se na to chystám, obvykle něco extrovního peču, mám ve zvyku si třeba umýt hlavu a vůbec se zkultivovat. Z výletu - tj. poněkud celkově omšelá, s prázdnýma rukama... bych na návštěvu šla sama značně nerada. K tomu přistupuje vědomí, že většina lidí nenadálé návštěvy nemiluje a pocit, že bych někomu působila podobné nepohodlí, mi také není nikterak příjemný.

Ale na druhou stranu se mi stává, že když se vyskytnu v končinách, kde nějaký náš známý bydlí, tak mi ho to připomene, uvědomím si, že jsem ho dlouho neviděla, a postrčí mě to, abych se s ním domluvila na nějakém plánovaném setkání. Takže tohle ano - pohled na okna kamarádů zvýší mou obecnou touhu po kontaktu s nimi, ale ne rozhodně hned a určitě nezatoužím jít k nim bezprostředně na kávu.