Re: Homo vyzitýrus

U nás je běžné k blízkým sousedům zajít jen tak, někdy jdu třeba jen o něco poprosit, vyřídit a podobně, a spíš musím pozvání dovnitř odmítat s tím, že mám ještě práci nebo tak. Je to asi tím, že bydlíme na vesnici a zrovna jako nejbližší sousedé si docela "sedíme". Ale třeba moji rodiče a sourozenci jsou raději, když se ohlásím, i když to může být jen formou: "Jedu kolem a mám chvíli čas, co kdybych se stavil?" Ale taky proto, že bydlí v Praze a nemusí být zrovna doma.
Zajít k přátelům jen tak jsem byl zvyklý i zamlada (tak před dvaceti - pětadvaceti lety?), koneckonců mobily nebyly, i těch telefonních budek pár... Jsem zvyklý zastavit se u přátel i v cizině, když tam zrovna jsem - těm ve městě se většinou z praktických důvodů ohlásím (zavolám), těm na vesnici často ani to ne.
Samozřejmě i k nám se sousedé stavují tak, že prostě zaklepou nebo zazvoní. Asi je to tím, že se stýkáme s lidmi podobného založení. Koneckonců nechodíme k nikomu na inspekci bytu ani se najíst, ani kvůli tomu kafi (nakonec dobré kafe nedělá skoro nikdo), chodíme za těmi dotyčnými.