Re: a když jsme u těch dotazů - pouštíte starší apod. sednout

Já zas říkám, že na nějaký houkání nejsem zvyklá a nepotřebuju, aby mě někdo žádal stylem - paní XY. Ale stačilo mi vždy říct - pane, paní, prosím vás, můžete mi pomoci s kočárem? - a dívám se adresně. A buď pomohl dotyčný a nebo někdo jiný, i to se stávalo, že vyskočil někdo jiný a řekl - pojďte, já vám pomohu.
Je hodně lidí, kteří pomoc nechtějí a nevím, proč se vnucovat někomu, kdo o to nestojí, když si mohu o pomoc říci, to není nic divného.
To mi dělala tchýně - říkám - pojďte, já vás odvezu - a ona - ale ne, já dojdu pěšky. A pak si stěžovala, že jsem ji nechala jít pěšky. Jasně jsem jí vysvětlila, že ji nebudu prosit a pokud něco nabídnu, tak buď chce využít a nebo ne a pokud ona něco chce, má to říct, nejsem vědma a na houkání neskáču.
Dneska jsou lidi líní otevřít pusu a požádat či poprosit a následně poděkovat.