11.3.2013 8:53:56 radulele
Re: V manželství jako v pasti-i já se tak cítím-poraďte prosím...
Ach joo.jsem v podobné situaci.přeji ti abys našla to nejlepší řešení!jak říkám,jsem v podobné situaci.jsme s manželem spolu 10 let.z toho jsme 5 let manželé.ovšem poslední asi cca 2-3 roky to šlo uplně do háje.manžel vysedává u počítače.atd..jo a to máme 3 děti.8,5 a 3 roky.jsem v situaci,kdy přemýšlím,jestli jít od chlapa,který mě považuje spíše za služku,která mu vychová děti a všechno mu nachystá až pod nos.s dětima mi moc nepomáhá.na mou otázku proč si nejdeš s dětima hrát mi odpoví:já to neumím.nepamatuju si,že by si s něma hrál.Ani do práce nechodí i přes mé naléhání...raději sedí doma a nechá se živit jeho tatínkem :-(.celou dobu všechno kolem rodiny leží na mě....škola školka kroužky procházky atd...jen lítám tam a zpět.zatímco on sedí u počítače a když mu milostivě několikrát řeknu-tak teprve potom se zvedne a jde něco udělat.nemluvě o tom,že nemáme žádné známé ani přátele jelikož on s nikým nevýjde.a mě nikam chodit nedovolí a když už náhodou jednou za čas jo-tak mě to stojí šílené přemlouvání a stejně si od něho pak vyslechnu výslech:kde jsi přesně byla a s kým atd...!vyžaduje abych byla hlavně jen s ním.nemluvě o jeho až paranoidní žárlivosti.přitom to je on,který se jednou tahal s naší bývalou sousedkou,nebo se registroval na erotické seznamky,nebo si ukládal stránky privátů a konkrétně dvě slečny do oblíbených položek atd..a sex?ten chce to ano,ale řídí se to dle jeho režie...celý den mi s ničím nepomůže.a když děti uložím,zatím co on stále sedí u počítače tak si jdu sednout a zapnu si třeba televizi a čekám,že si mě všimne...ale on si nejdřív musí dohrát misi :-/ a pak třeba v 11 večer až vypne počítač si vzpomene,že by něco chtěl...!a o našich obr dluzích...které díky své hrdosti nechal dojít až pomalu k exekucím-jen díky jeho hrdosti-protože on nebude s žádnýma debilama mluvit-jsou to všechno ču... atd...!a o polovině dluhů jsem ani nevěděla.a nebo když jsem si chtěla dodělat školu,jelikož jsem měla první dítě v 18 tak mě stále odrazoval at to nedělám a že on děti hlídat nebude abych já si mohla chodit do školy atd...!mnoo všechno to vyvrcholilo tím,že jsem začátkem zimy skončila na 14 dní na psychiatrii kvli celkovému fyz.i psych.vyčerpání a odešla jsem s antidepresivama.a to jsem tam nastupovala s váhou 48 kg :-(!došlo mi najednou spousta věcí...nejdřív jsem si to dávala za vinu já...že já jsem selhala atd..ale začínám otevírat oči jak se říká...vidím že se v manželství doslova dusím.ta jeho ješitná hrdá povaha-on nic nebude protože on je takovej.nebo to jeho omezování.a nesmyslné žárlení a ten jeho počítač.a nesnáším to,že podstrkuje počítač i dětem-jen aby je zabavil a daly pokoj.a to nemluvím o tom,že veškeré moje příjmy odevzdávám do rodinného rozpočtu a když pak náhodou po něm chci peníze,tak slyším jen že nemá a přitom si sám dopřával když chodil do práce každý den meníčka kofolky atd..za dobrých 200-300 .a na mou otázku proč nechce ode mne nachystat svačinu nebo tak mi řekne že mu to nechutná a nenají se toho atd..!a nemluvě o tom,že jsem vlastně na něm v tomhle směru uplně závislá.já už se pak bojím mu říct třeba jen když děti potřebují boty na jaro.a to mě nekupuje vůbec nic-mě šatí moje mamka.no prostě se cítím opravdu jak v pasti.mamka mi nabízí at jdu bydlet k ní do domečku se zahradou,že vidí,že nejsem šťastná a že nechce vidět jak se trápím,že mám odejít dokud jsem mladá(je mi 26) a že mi pomůže jak jen to půjde.jenže já se bojím od něj odejít.vím,že je hrozně zbrklej.mám strach,že když mu to řeknu,že bude dělat problémy a bude dělat naschvály atd...není s ním řeč...vždy když mu něco říkám-seká třeba chvilku latinu,ale pak je zase všechno nanovo!prosím poradtě.zůstat s ním kvůli dětem a snažit se žít si po svém,nebo odejít(vím,že by se mi hodně ulevilo) a snažit se postavit na vlastní nohy a dětem to vysvětlit a snažit se jim to vynahradit.děti jsou pro mě vším-můj život!jenže já se opravdu bojím-jsem s ním od svých 16 a nic jiného vlastně neznám,ale cítím se hrozně sevřená a bez radosti atd...jakoby mě tížil obrovský balvan...omlouvám se za chyby...:-( jsem vážně na dně...
Odpovědět