Re: Vlastni důstojnost

Já si ji asi ztotožňuji se sebeúctou ve smyslu, že jednám tak, abych se pak za to před sebou nemusela stydět. A samozřejmě, ani druhé nenechávám, aby se ke mně chovali ponižujícím způsobem. Manželovi se jednou stalo, že v hádce použil vulgární výraz, tak jsem mu pak vyložila velmi jasně, že takto fungovat nebudeme i za cenu toho, že půjdeme od sebe a už se to neopakovalo. Na úřadech jsem se samozřejmě párkrát vytočila, ale to jako nějakou ztrátu sebeúcty neberu, jen tak, že nevyřídím, co jsem potřebovala

V časovém horizontu vidím posun v tom, že třeba na střední škole jsem byla ještě nejistá sama sebou a tomu sebevědomí i pocitu vlastní sebeúcty mi pomohly některé úspěchy v životě - studijní, pracovní, to, že jsem se odpoutala od rodiny ve smyslu, že jsem se dokázala plně postarat sama o sebe, tím jsem se pak stala tak říkajíc "pevnější v kramflecích."