Re: Sociální rozměr jídla

no právě to jsem tím chtěla říct - že až tady v cizině se učím "nekecat" a taky třeba trochu jinak servírovat jídlo. Minule jsem tu měla dost lidí různých kulturně-stravovacích zvyků na večeři, takže jsem uvařila guláš - ten byl zvlášť v míse, jeden hovězí jeden vepřový, pak pár kuřecích řízečků, knedlíky - ty taky zvlášt v míse, bramboráčky - taky zvlášť, chleba opět extra, k tomu salát z listového, okurky, cibule a rajčat, zvlášť lilko-cuketovo-olivový, sýr taky v extra misce, i dresink zvlášť, ovoce samozřejmě taky.... Tohle všechno bylo na stole a strávníci si brali podle chuti co kdo rád nebo může. Dřív by mě to takhle nenapadlo, dala bych na talíř každému od všeho.... jako doma , a možná bych pak měla cukání řešit proč kdo co nejedl - takhle nebylo co řešit.
Čili toleranci se musí člověk učit, a někdy stačí jen "naťuknout"...