jedniná cesta je vykašlat se na to, žešit "mám nebo nemám sebevědomí". Jakmile na to začneš myslet, začneš o sobě pochybovat - stejně tak jako když si uděláš na základě nejlepších vlastností, dovedností a vzhledových atributů jiných lidí nejakou syntézu - v podstatě zrůdu

- a s tou se srovnáváš.
Ideálně je brát se tak, jak jsem, a nehodnotit to jako dobrý/špatný ale jako svůj atribut.
Na sebezdokonalování věřím jen co se týče mravnosti, dobrého života ve smyslu jednat co nejlépe (čímž ale nemyslím povrchnjší projevy jako pozdravit nebo nekoho neposlat do háje zelenýho, ale činy) a částečně sebevzdělávání, ale zase ne ve smyslu osvojování nových dovedností pro potřeby pracovního trhu

Jinak ovšem současný trend neustáléhoosobníhorůstu a vylepšování vnímám jako pěkně zotročující .
Pořád se cení OSOBNOSTI ale ve skutečnosti se osobnost potlačuje tím, že všichni mají být v růszných směrech témeř unifikovaně dokonalí.
Když vlezu do knihkupectví a míjím reály plné knih , jak se svépomocí vylepšit, vymodelovat, vypracovat, vytrénovat, vypilovat - v ĆEMKOLIV, dělá se mi mírně mdlo. Pro labilnějšího jedince jen projít kolem těchle regálů musí znamenat pád sebevědomí pod absolutní nulu, protože to je doslova omračující se jen podle titulů tech knih dozvedět, v čem všem jsem outsider, niemand, ztracená existence, hochštapler



a hlavně - úplněj blb, protožeb VŠICHNI OSTATNÍ KROMĚ MNE jsou evidentně schopní podle těchto knih své nedostatky ve 40 dnech efektivne odstranit, jen já mám sice podobných knih půl knihovny a efekt nula nula nic.
Nízký sebevědomí je základ celýho obrovskýho sebezdokonalovacího průmyslu, různý výcviky, semináře, worshopy, koučování , jánevímcovšechno za nehorázný prachy.
Všude, ze všech stran je nám vnucováno, že s námi není něco v pořádku, že jsme nedokolalí, ale že, když se budeme snažit, se s tím dá něco dělat. Vlivy z dětsví jsou proti týhle masáži u většiny lidí zanedbatelný - je na to vystavěnej celej reklamní průmysl - vetšina krámů se zakoupí kvůli tomu, aby si majitel zvýšil sebevědomí.
Jediná možnost je se na to všechno vysrat, přestat to řešit, přestat na sobě hledat chyby a hlavně přestat zkoumat, jaký mouchy na mne viděj vostatní.