Re: Nedostatek sebevědomí - pozůstatek špatných vlivů v dětství?

Taky mám sebevědomí víceméně na nule a závislé zrovna na tom, co se ten den stane. Do určité doby jsem to sváděla na rodiče. Jenže! Mám dvě dcery, ke kterým se chovám jinak, než moji rodiče ke mně (určitě dělám jiné chyby, to rozhodně). Mají prostor se projevit, být samy sebou, rozhodnout o sobě, nekritizuju je jako takové, ale špatné chování (a to spíš vyjímečně, protože jsou skvělé), miluju je a dávám to najevo, obě VÍ, že ať udělají cokoliv, tak jsou prostě moje. Přesto si ani jedna nijak zásadně nevěří a nehodnotí se nijak zásadně pozitivně. Fakt mě to mrzí a pořád nad tím přemýšlím. ALe prostě už jsem přesvědčená, že dětem předáváme i svoje životní pocity, postoje a přesvědčení. Já sama sebe neberu a oni kopírují svůj vztah k sobě podle mě. I když já je vidím jako "dokonalé", tak ony sebe ne. Vždycky se u mě "ohřejí" a nabije je to, že v mých očích jsou prostě jediné, ale prostě samy k sobě jsou stejně přísné jako já k sobě. A mě vidí jako "dokonalou" a pořád mě tím masírujou, jak jsem skvělá a krásná maminka. V pubertě u nás bude blázinec. Kvůli nim bych k sobě chtěla umět být míň kritická a mít se víc ráda. Jenže mi to prostě nejde.