Re: ADHD -jak se nezbláznit?

Ta pravidelnost je určitě důležitá, ale skoro bych jako důležitější viděl předvídatelnost. Tím myslím taková ta varování:
Za 10 minut bude oběd, pomalu si dohraj (nutno na existenci toho, že něco říkáš upozornit, například dotekem, aby tě začal vnímat - to platí i pro učitele).
Za 5 minut bude oběd, začni si skládat kostičky.
OBĚD, po obědě se udělá to, to a to.

U nás moc pravidelnost nebyla, protože děti byly hodně často nemocné, spoustu času strávily u doktorů atd. Holka - sestra, měla totiž řetězce viróz a angín, tu a tam epiglotitidu, otřes mozku apod. Obě děti mají slabší imunitu, u holky to jeden čas vypadalo, že buněčná imunita v podstatě nefunguje.

Je třeba upozornit učitele, že dítě s ADDH v podtstatě nemusí vnímat, dokud nezaměří pozornost. Naopak, že některé podněty vnímá extrémně zdůrazněně. Také je impulsivní. Často touží po interakci, tak silné interakci, kterou mu nemohou děcka dát, a tak si ji vynucuje třeba destruktivní činností - bouráním hraček apod.

Ta impulsivita znamená, že napřed koná a pak myslí a často se to nedá řešit, dokud rozumově nedozraje. Náš k tomu měl snížený práh bolesti, takže by se o troubu pálil klidně opakovaně. Nedokáže se poučit z negativního podnětu, potřebuje opravdu SILNOU POZITIVNÍ motivaci.

Je třeba mít hranice, ale mnohdy daleko širší. Abychom je vůbec mohli dodržet. Některé věci je lépe NEZAKAZOVAT, aby se na ně neupozornilo (nešťourej se v zásuvce). On ještě ve 14 cucal konec od přívodu k jeho holícímu strojku a trochu to koupil. (Proudový odpojovač - chránič je zlatá věc doma - třeba pokud dcera začala lovit z toustovače kovovým příborem upečený chleba. Pak jsem se jen divil, že je trochu zaražená, než my došlo že ji koupila. Naštěstí ten chránič zjistí, že proud teče jinudy zpět - člověkem - než zase drátem a pokud tento rozdíl překročí bezpečnou mez, vypne. Je to něco jiného než pojistka.)

DO 6 let jsme ho chránili před ním samým, prokousl si dolní ret při pádu z 90cm keře v ozdravovně, pravidelně se bránil vodění za ruku tím, že si ji vykloubil (test bombón do ručičky a když ho nedá do pusy, hajdy na ortopedii), vrazil si v do nohy v první třídě, když padal z palandy, šíp darovaný panem učitelem za dobré chování (učitel se vedle zábavy vyučování živil indiánskými artefakty), pak se zjistilo, že navíc dostal neštovice, to nám řekli na chirurgii (sešlo se to najednou) atd.

Takže žádná moc velká pravidelnost, navíc já půl roku na práci na služebce v Německu, doma jen o víkendech, odjezd v NE večer.