Re: Endorfin

Myslím, že když do toho jdeš předem s nechutí, tak nemůžeš překročit tu hranici, za kterou se ten endorfin začne vyplavovat. Taky odjakživa nerada běhám jen tak, ale když jsem třeba někde "byla nucena" běžet orientační závod (několikahodinový), v průběhu jsem začala myslet na něco jiného než že musím běhat (třeba kde je ta kontrola, jak je ta příroda krásná apod.) a pak jsem najednou zjistila, že mi to nevadí, a po skončení závodu jsem byla vyčerpaná, ale šťastná - ne, že skončil, ale prostě tak (čili vyplavený endorfin). No a majíc v paměti tenhle pocit, že běh nnemusí být jen "opruz", jsem pak třeba běhala (v přírodě) i sama třeba půlhodinku, a měla jsem z toho už radost. Zkus změnit přístup, zkus se přimět k tomu vidět na tom něco hezkého (ale doporučuju tu přírodu - ve městě na dlažbě by se mi to asi moc nelíbilo).
Nebo tanec - to je pro mě radostný pohyb od začátku do konce, na hudbu, na kterou mám zrovna náladu, a nikam nemusím chodit, stačí doma...