Re: náročnost plus nenáročnost školy - základní, střední

No - vadí mi to povinně - a já bych to taky nekoncipovala povinně. V tom Finsku teda nevaří - prý, ale chodí na ryby, lyžovat, musejí štípat dříví, protože by ve škole jinak zmrzli, odhazovat sníh a vesměs prý pracují s těmi nástroji - viděla jsem jejich vybavenou dílnu a slintala. Děti to prý baví, jsou tam jak šikovné, tak méně šikovné a nepoměřuje se - heč, já mám hezkou budku a ty šišku - jak to prakticky dělají, netuším, možná nějak kooperují. Ono jde asi o to podání té které činnosti. Teď ve škole mohly starší děti vařit - celý den, syn si to vybral naprosto dobrovolně a celý týden mě prudil, protože si chtěl vyzkoušet pár receptů, které bude moci použít. Takže vařit bude - dobrovolně. Na prvním stupni mají takhle společné dny - děti si vybírají dílny. Párkrát jsem na nich byla a teď probírám s vedením zlepšení v organizaci - děti jsou netrpělivé, uspěchané, na moje dílny potřebují víc času, ostatní děti je ruší, stresuje je to, mají strach, aby to stihly - ale bohužel někteří rodiče taktéž mají raději - šup, šup a je to hotový. Kupodivu na poslední dílnu jsem dostala i děti v seznamu označené jako problémové, nespolupracující, problémové - učitelka mi zavřela dveře, odstranila jsem hodiny, mobily šly na lavici, aby děti neměly přehled o čase, začátek byl složitý, děti hledaly, jak s čím pracovat, ale pak se rozjely a jejich nápady byly úžasné - spíš jsme nestíhali, ale moje dílna místo hodiny trvala 2,5 hodiny a s některými dětmi bych využila i celý dopoledne.