Re: Chceli by ste odist do zahranicia a kam?

Jsem v zahraničí a na dobu neurčitou bych sem nešla. Byla jsem ochotná jít vcelku kamkoliv za podmínky, že to bude na dobu předem určenou. Mám to doma ráda, nechci bydlet jinde napořád.

Čekali jsme od toho lepší peníze než v ČR a vytržení ze stereotypu a to, že si děti zlepší angličtinu- jejich otec je sice angličan a doma mluvíme anglicky, ale české prostředí prostě převládalo.
Očekávání se vesměs naplnila, jen jsem podcenila zvykání tady- myslela jsem, že nejtěžší to bude pro sedmiletého, který už má doma kamarády atd. a nedocenila jsem, jak moc se bude tříleté stýsakt po její kamarádce. A pak taky srážka s úředním šimlem, to je asi všude stejné, ale když je ještě jazyková bariéra, je to horší (a to je tahle země dvojjazyčná, všechny značky, tabule, nápisy jsou v arabštině i angličtině).
S jazykem je to zajímavé, nejstarší používal oba jazyky k mluvení rovnocenně a číst začínal zároveň v obou jazycích (anglicky s námi doma), za rok je na velice dobré úrovni psané angličtiny, češtinu zvládáme, ale třeba napojování písmen v psacím písmu zapomíná. Prostřední anglicky rozumněla ale nikdy nemluvila, po příjezdu sem z toho byla první tři měsíce nešťastná. Od září chodila do miniškolky a rozmluvila se krásně, hraje si v angličtině, česky se mnou ale normálně mluví. Nejmladší bylo 9 měsíců a nyní, ve 2 letech, pořád moc nemluví e srovnání se sourozenci a používá oba jazyky (máma, táta, daddy, there, tam, baby, mimi, bye, pá, ne, no, why).