Re: Re:

Edvi, na okolí bych nedala, víš sama dobře, jak mu tvé mléko stačilo a svědčilo, nechápu, co má okolí za problém s tím, že člověk kojí doma v soukromí např. večer a ráno (pro příklad, protože moje okolí to samozřejmě řešilo taky). Moje osobní zkušenost je zejména taková, že část lidí závidí, že nevyhazuju za mlíko umělé (tedy ta část, která ví, kolik to stojí, spousta lidí žije v socialistických cenách sunaru, ti to tak neberou ), část lidí závidí, že kojení nám šlo a dítě je z toho takto spokojené. Ani jedno není můj problém a nemíním to za ty lidi řešit. Moje malá například v noci vstává víc než po porodu, některou noc chce i 4x, nejméně 2x. Už bych brala úbytek, hlavně proto, že vím, že její bratři spali celou noc. Tím ovšem také vím, že to není nedostatkem, je to psychické, je prostě jiná než její bratři.

I Norbík může po Sunaru na noc lépe spát, i když mu tvoje mléko stačí a nemá hlad, tak Sunar je hůře stravitelný a trávení zatíží tak, že děti déle spějí a cítí se déle zasycené. Ale můžeš mít smůlu a nemusí se změnit nic nebo naopak, může se budit dokonce mnohem častěji, takže pak člověk vzpomíná na pohodu, kdy prostě rozepnul košili a bez vstávání bylo vyřešeno... Žádné srovnání se situací některé z nás ti nepomůže, jsi jiná ty, jiný je tvůj syn a tvoje rodina a dotýkají se tě jiné věci. Ale okolí má vůči kojení mnoho předsudků a zejména generace našich maminek, vychovaná i poměrně násilně k tomu, že nejlepší je dítě po šestinedělí násilím dopřevést na flašku životadárného Sunaru, umí říkat velmi bolestné věci v domnění, že mají pravdu. Zažila jsem ženy, které nesmírně plakaly, když pochopily, že to tak úplně nebylo, a lítaly z nich věci, jakým způsobem si musely tehdy samy v sobě zdůvodňovat, proč svému dítěti prs nedají, i když ono tolik chce... většina z nich to pro velkou bolestivost těch vzpomínek už "zapomněla". Ale Edvi, toto není tvůj problém, mamince nepomůžeš ani svým kojením, ani nekojením, to mi věř.