Re: Re:

A ch...e a ch...je, já už nechci. Ještě že se nás ty povodně přímo netýkají, u nás
v dědině nebyly snad nikdy, máme tu sice potok, ale my jsme od něho daleko. Ale v roce 1997 jsem ještě bydlela doma a pod vodou jsme pár dní byl. Ve 4.patře paneláku, takže v suchu, ale ven se dva dny nedalo a pak ten úklid zatopeného sklepa a přízemí. A spadl nám tehdy rodný domek mojí maminky, bydlela v něm tehdy teta se strýcem, babi s dědou se toho naštěstí nedožili.
Taky jsem si říkala, jestli je tu z nás některá v ohrožení, myslím Andrýsek je z Mělníka a tam je voda určitě, tak snad jsou v pohodě.

Edvi, malý je super, nejenže je napřed v pohybu, ale i tak krásně komunikuje. Jen mi vysvětli, jak může něco házet do záchoda, dveře si přece ještě neotevře, nebo jo?
já furt chodím a všude zavírám, šatnu, koupelnu, záchod, pořád kontroluju kluky, aby nenechali otevřeno ven nebo do sklepa, takže prcek má omezený akční rádius.

A já jsem stále hluchá na jedno ucho. Ani si snad radši nechci představovat, jaké to asi je, být takhle postižená natrvalo, i tak z toho šílím.