Re: sprostá slova ve škole

Markéto,

ano, výchovy jsou na jiné úrovni a to mi vadí. I ostatní předměty máš jen dvě hodiny týdně a vyžaduje se v nich za tu dobu pobrat šíleně moc informací, bez ohledu na to, jestli k nim máš talent nebo ne. Proč by alespoň nějaké informace nemohly děti pobrat i ve výchovách? I to k té výchově patří, nehledě na to, že když budeš někoho nutit dělat rozcvičku, aniž bude vědět, proč ji má dělat a jak, tak to nikdy nebude dělat pořádně a bude to pro něj navždy pruda, které se zbaví při první příležitosti a jednou, až se rozhodne si vyzkoušet něco, co by ho mohlo bavit, odbyde rozvičku, natrhne si sval a jeho zájem o pohyb skončí navždy, protože "je na to nemehlo".

Souhlasím, že známkovat z hodu krikeťákem nebo ze šplhu je blbost....ale neznámkovat výchovy vůbec je opravdu také hloupost. Ty předměty už teď jsou v postavení "nedůležité", takže koho to primárně nebaví, nezačne ho to bavit jen proto, že se to neznámkuje, ale naopak, bude na to dlabat ještě víc a dokáže svým pruzením takový předmět znechutit i těm, které by to třeba i bavilo. Bavíme se teď o druhém stupni, kde právě přístup k výchovám je nejvíce poznamenaný tím, že jde vlastně o naprosto nedůležité předměty....tělocvikáři by mohli vyprávět....

No a navíc to skutečně ubližuje i dětem, které na učení moc nejsou, ale vynikají třeba v tom sportu. Protože když jejich nadprůměrný výkon je hodnocený stejně jako každý jiný (tedy vůbec nebo všichni mají jedičku), pak nemá vlastně žádnou hodnotu a ony prostě nemají šanci zažít úspěch.....ostatní sice vidí, že to nebo ono umí, ale v něčem tak nepodstatném jako je tělocvik nebo výtvarka .

A když jsme u té výtvarky, tak na jednu stranu budeme hlásat, že podstatné je, aby se dítě nebálo vyjádřit kresbou a že hlavně to neznámkovat, protože kreslit nemůže umět každý, a na druhou stranu jsou pak přeplněné kurzy kreslení pravou hemisférou mozku, protože se ukazuje, že když se zvládnou určité zákonitosti, tak výkon i netalentované osoby se může diametrálně změnit . Přitom by stačilo takovému netalentovanému žáčku ukázat pár jednoduchých triků, takže by sám viděl tu změnu, čímž by byl motivován k dalším pokusům a zájmu o něco, co ho dřív nebavilo, protože mu to nešlo....a ono to fakt není těžké je trochu posunout, když chtějí...a ta radost je leckdy mnohem větší než při zvládnutí třeba násobilky......protože u násobilky jsou děti učené, že se jí naučí každý (i když každý třeba jiným způsobem), zatímco u kreslení jim od začátku tvrdíme, že holt mají smůlu a nemají talent a že se to holt nenaučí....a ony pak, když mají štěstí, vidí, že se něco naučit mohou....a ne povinnost, ne neznámkování, ale právě úspěch v tom nebo onom vyvolává zájem o danou věc. Pokud chci, aby dítě bavil pohyb, musím mu dát poznat, že ho zvládne. Když chci, aby si kreslilo, musí vidět, že když chce nakreslit kočku, tak to taky kočka bude, a když to nejde z něj, tak mu prostě ukážu, jak na to...a když chci, aby ho zajímala hudba, tak mu prostě půjčím nástroj a ukážu, jak s ním zacházet....a právě v té hudbě to přeci jen trochu funguje a funguje tam i to, že se známkuje právě jen ta teorie, kterou lze zvládnout i bez talentu, zatímco zpívá se a hraje pro radost. A když to jde v hudebce, proč by to nemohlo jít ve výtvarce nebo tělocviku?

Ale k tomu, aby jim to člověk mohl ukázat a něco z nich dostat, tak v první řadě ty děti musí chtít....a proč by měly chtít naučit se něco v něčem tak nepodstatném, jako jsou výchovy? Důlěžitá je přeci angličtina, pro někoho taky třeba matika, čeština....pak dlouho, dlouho nic, ostatní naukové předměty (kvůli průměru)....a někde hodně vzadu výchovy....a pak se divíme, že o ně děti ve škole nejeví zájem a ty, co to trochu zajímá nebo mají rodiče, kteří by chtěli, aby je to zajímalo, hudebku, výtvarku a sport dohání na různých kroužcích .