Čím jsem starší, tím víc mě dojímají události

... které by mě ještě před pár lety nechaly naprosto chladnou. Možná bych se podivila, že to někoho zajímá...
Dneska slzím nad maminkou, která rodila málem na vodě... nad paterčaty, jak jsou malinkatá... nad vysokou vodou a opuštěnými domy, přijde mi, že čím jsem starší, tak mě dokáže rozslzet kde co. (tedy vím ,že to nejsou prkotiny, ale nikdy jsem nad tím neplakala...)
Jen takové zamyšlení... vlastně o nic nejde... nebo jo?! Máte to někdo také tak? Bude to horší? Lepší?