Re: Školní výlet a dohled učitele
Lízo - já si tolikrát nabila hubu jen proto, že jsem si říkala - to je pro ostatní - že mě to skutečně už přestalo bavit a řekla jsem si - fajn, nebudu mlčet kvůli svým dětem, ale pálit si prsty kvůli ostatním nebudu a obzvlášť pro ty, kteří se jen vezou a pak ještě pomluví. Ano, máš pravdu, že můžu čerpat z toho, co zařídili ostatní, ovšem já mám kolikrát pocit, že jdu cestou neprobádanou.
Víš dobře, jak mě napadali z původní školy syna za to, že jsem je v tom prý nechala. Neudělali nic, jen mě pomlouvali před učitelkou ve snaze zajistit si pro své dítě lepší postavení. Což by fungovalo, pokud by tam můj syn zůstal. Ale nezůstal a tak se hledá další obětní beránek. Ale protože s prominutím se-ou v síni, tak mají, co chtěli - po našem odchodu se podmínky zhoršily pro děti obecně a co se tam děje, tak žasnu, že rodiče mlčí. A proč mlčí? No protože mají strach, že by prý musely jejich děti odejít jako to moje a oni nevědí, zda by to zvládly, takže to musí prý vydržet. No tak jo - jejich volba. A jsem moc ráda, že jsem to ukončila synovým odchodem a nepálila si prsty přes inspekci, protože ti lidé si to prostě nezaslouží. Protože když si pálíš prsty, tak ještě přihodí do ohně olej, aby to sakra pálilo a čekají, jak to dopadne - když prohraješ, fajn, my byli mimo, nás se to netýká, ona byla hrozná, když vyhraješ, tak zase jsi blbá, protože jsi odešla a oni si to museli vybojovat sami. Tak ať bojují a riskují sami za sebe a přestanou se vézt. Já bojuju jen tam, kde to má smysl a v případě, že mé dítě odchází, boj smysl ztrácí.
Odpovědět