Re: Očkování proti rakovině děložního čípku u dívek

No to by bylo lidsky pochopitelné, ale nebylo to tak. Když jsem to pak vyprávěla známým, věděli, o koho jde - k nim se choval jen o stupínek příjemněji.
Měl cizí jméno, byl to takový chlupatý zrzek a vážně vypadal jako orangutan - to bez urážky. Ale MUDr. před jménem napsáno měl .
Je to už 10 let, ale prostě nezapomenutelný zážitek.
Chtěla jsem jen říct Kilimu, že občas si člověk vybírat nemůže a že občas nemá ani sílu a kondici nějak adekvátně zareagovat na arogantní jednání, když je ve estresu, zvlášť když se jedná o dítě.

A vůbec takových historek bych pár měla - u mého posledního proodu, kdy minimálně malého (a spíš i mě) zachránil urgentně přivolaný porodník - blízký známý naší rodiny.
Zavolal ho manžel, co byl u porodu, já už neměla sílu na nic, akorát jsem chtěla už umřít , nebyla jsem ve stavu, abych si něco vybírala a o něco žádala, tedy já žádala i prosila, ale bez odezvy. Zpětně jsem vyslechla spoustu omluv a chodili kolem mě po špičkách, ale co by to bývalo bylo platné, kdyby to "nedopadlo".

A další historky od blízkých z rodiny, možná že jsme byli moc slušní a moc jsem si neuměli určité i běžné věci vyžádat.
Někteří lékařu si neuvědomují, jak na pacienty působí, jak se k pacientům staví a jak na ně hledí.
Naštěstí je sposta těch, co jsou strašně fajn, nejlepší byli takové ty "kapacity", co ze sebe prostě nic dělat nemuseli. Prostě tím Lékařem byli a dokázali říct i velmi nepříjemné pravdy hodně lidsky.
Pro takové lékaře zůstává pacient pořád člověkem.