Re: Přítelkýně neví co chce

Krize 7. roku
Tato krize již není tak hluboká, zato trvá často více let. Přichází ve vztahu, který je stabilizovaný a klidný. Děti jsou již ve školním věku, nekladou již tak velké nároky na péči obou rodičů. Partneři již mají mezi sebou zaběhlé stereotypy, vědí, co si mohou dovolit jeden k druhému, vědí, kolik času mohou věnovat svým zájmům a jaký čas je nutný věnovat rodině. Nedochází už tolik k otevřeným vyhroceným konfliktům. To ale neznamená, že by žádné sporné momenty nenastávaly.
Krize vzniká nejčastěji z příčin jako je nuda nebo zaběhlý stereotyp. Tato fáze vztahu představuje stereotypní život. Máme dojem, že nás partner nemůže již ničím překvapit. Známe navzájem své dobré i stinné stánky, touhy, očekávání i životní hodnoty. Život s dětmi je zaběhlý, horizont odchodu dětí z domova a tím změna těchto stereotypů je v nedohledu. Partnerské stereotypy jsou již tak navyklé, že je obtížné a někdy i podezřelé je náhle měnit. A právě tento stereotyp se může ustálit na životním způsobu, který sice neprožíváme zvlášť negativně, ale stejně tak nás ani plně neuspokojuje. Může to být i důsledek partnerských kompromisů, které nám svým způsobem přestávají vyhovovat.
Krize také často vzniká o dovolených či o svátcích, kdy jsou partneři nuceni trávit více času spolu a často bez dětí. Tehdy plně prožíváme odcizení, máme pocit, že žijeme s někým, koho vlastně neznáme a s kým ani žít nechceme. Tím, že tato krize přichází jako blesk z čistého nebe, bývá pro partnery velmi bolestná. Přichází pocit, že jsme partnerem citově podvedení a často vůbec nechápeme, z čeho tento konflikt mohl vzniknout. Dochází k hledání jiného důvodu krize mimo manželský vztah, např. nejčastěji milenecký vztah u partnera.

např...
http://lucymaroszova.blog.cz/0908/partnerska-krize