Re: První jízda v autoškole aneb Nemehlo za volantem

Já teda dělala řidičák jako mladé děvče, ale tele jsem byla ukázkový. Po celou dobu trvání autoškoly jsem odmítala zařadit čtyřku neřkuli pětku, abych nejela moc rychle, z kopce jsem jezdila na dvojku, aby se mi to moc nerozjelo, odmítala jsem zastavit v křižovace, protože jsem věděla, že už se nerozjedu.. myslím, že instruktor často přemýšlel o změně povolání. U zkoušek to nebylo lepší: udělala jsem je napotřetí a myslím, že spíš z milosti, abych nemusela opakovat a tedy platit celý kurz znovu. Rozjezila jsem se se svým tehdejším přítelem, který měl fakt pedagogický talent a ctižádost ze mě něco udělat :-D. Neodradilo ho ani to, že jsem mu dva dny po té, co jsem řidičák dostala hodila auto do příkopu (nikomu se nic nestalo, jenom to odnesly plechy).
No a dneska? Mám najeto fakt hodně a dokonce jsem potkala partnera, který je neřidič, takže musím odřídit všechno a jde to, jezdím v zimě, v létě, docela zkouška pro mě byla jízda s novým nafťákem historickým centrem chorvatského městečka s příkrýma a úzkýma uličkama (do toho chorvatska jsme nás samozřejmě taky odvezla já). Jediná nehoda, kterou jsem kdy měla je ta o které jsem psala výš (ťuk, ťuk, nechci se rouhat ani chlubit).
Prostě fakt nemehlo, které si myslelo, že nikdy řídit nebude a řídí. Přiznávám, že u mě v tom hrála velkou roli lenost, přece nebudu jezdit vlakem s krosnou a dvěma taškama, když se můžu odvézt pohodlné autem.