Re: Jaký velký vliv má učitel na dítě?

Určitě má vliv, i když někdy ne přímý.

Ale to, jak se učitel chová k takovému vyčnívajícímu žáčkovi, ovlivňuje ostatní děti a ty se často chovají podle svého vzoru, tedy podle učitele. A to vyčnívající dítko vnímá, jak je přijímáno ostatními dětmi. Což může znamenat víc, než přímý vztah s učitelem.

Nebo třeba učitel dodržuje doporučení z PPP, ale prostě proto, že musí, ne proto, že by byl přesvědčený, že to tak být má, takže je pak v jednání s tím dítětem v tenzi, jedná křečovitě, je prostě znát, že mu něco vadí, tak to dítě to může klidně vycítit a ten pocit "trpěného" ho může vystresovat víc než nezvládání učení.

Zažila jsem ve svém prvním roce, tehdy učitelstvím ještě úplně netknutá, nějakých věcí jako ADHD naprosto neznalá. Převzala jsem třídu po učitelce, která odešla do důchodu. A už v prvních dnech jsem se, zejména od holčiček - vzorňaček, dozvídala věci jako "Matěj je nejhorší", "Matěj strašně zlobí", "Matěj nic neumí", "Matěj má z diktátu vždycky pětku"....když jsem to odmítala brát a dala jim najevo, že tohle tedy ne a v rámci svých (ne)znalostí jsem vyšla Matějovi vstříc a prostě ho brala stejně jako ostatní, tak sice se na mě nejdřív holčičky mračily, ale pak najednou bylo vše v pohodě....a Matěj měl sice stále problém s pozorností, ale taky se mu stalo, že diktát napsal nejlépe ze třídy (byla to výjimka, ale ta radost....), s chováním nebyly problémy vůbec žádné, byl jen roztěkanější, než ostatní, ale tak nadšený do práce....a třeba jeho jméno si pamatuju pořád, i příjmení, i bez fotky, kdežto u jiných dětí horko těžko vzpomínám alespoň na to křestní...a mám pocit, že na fotce mi nějaké chybí a ty už si nepamatuju vůbec . A zapsal se mi do paměti velmi pozitivně, rozhodně ne jako nějaký potížista.

A měla jsem tam ještě jednoho kluka, s tím už to bylo horší, měnil školu rok co rok a i z téhle nakonec odešel, ale vnímala jsem, že po několika měsících se také choval jinak v mé přítomnosti a jinak u jiných učitelek.

Takže já tam ten vliv učitele vidím velký, obzvlášť na tom prvním stupni. A myslím si, že pokud dítě není ve škole ve strasu nebo se ten stres alespoň zmírní, že pak není tak "orvané" a i doma reaguje jinak, než když veškerou energii vydá na školu a ve chvíli, kdy ten tlak poleví, tak neví, co se sebou....