Re: Dokážete úplně ignorovat názor širšího okolí?

Já vlastně tak úplně nevím, co si o mne širší okolí myslí. Nejspíš to bude dost různé. V současné době si žiju podle svého, ale asi tím nikoho dostatečně nepohoršuju, protože jsem nezaznamenala nějaké negativní reakce. Ale třeba v době na střední jsem se relativně dost vymykala (a nebylo to nějakým úžasně "free" životním stylem, obranou ekologie apod.) a byla to velká překážka v tom, aby mě spolužáci přijímali. Dokonce o tom v době mé nepřítomnosti diskutovali s třídní učitelkou na jedné hodině: že nechápou můj "černý humor" (no, byla to ironie a sarkasmus, co nechápali) a připadám jim málo spontánní (já prostě spontánně nejdřív myslím a až pak jednám) a nemluvím, jak mi zobák narost"" (mluvím tak, ale narostl mi prostě jinak). Zjistila jsem, že mám příliš dobré mínění o sobě, abych věci, které dělám a považuji za správné, měnila jen kvůli někomu, na kom mi nijak zvlášť nezáleží a komu nijak zvlášť nezáleží na mě. Tím nemám na mysli, že je mi celý svět šumák, ale fakt nevidím důvod přizpůsobovat se ve svém životě lidem, kteří mě dost neznají, nemají mě rádi a nebudou si důsledky mých rozhodnutí "vyžírat". Názory své rodiny, přátel apod. ráda vyslechnu, uvážím..., ale konečné rozhodnutí je na mně. (Nejlepší kamarádka byla striktně proti mé svatbě, dokonce na ni odmítla přijít. Dnes je toho názoru, že to ona se mýlila. Táta nebyl manželem také zvlášť nadšen a také je s ním teď spokojený.) I ti, co to se mnou myslí "nejlépe" se mohou mýlit v tom, co je pro mě nejlepší. A za svůj život zodpovídám já, tak jsou také na mě ta konečná rozhodnutí.