Re: Má tu někdo tolik, kolik/víc než potřebuje?

Ne, to myslím, že není, pokud tě neuspokojuje ta vize, že se pro někoho nevyžádaně "obětuješ" na svůj úkor, ale to vypadá jinak.
Myslím si, že je to spíš omezení, zkrocení touhy po něčem...a že je fajn, že to přichází jakoby samo...že se to postupně vytrácí, jak člověk přehodnocuje ten život a právě ty preference v něm...důležitost určitých věcí.
Každý touží po uspokojení, ale prostředky uspokojení se prostě během času mohou měnit.
U mě se mi zdá, že jsem skromnější v tom, co si člověk může koupit, co může vlastnit, protože v tomto směru potřebuju málo...a je to fajn.
Jsem víc vděčná za všechno, co mi přináší radost...a jsou to teď prostě jiné "věci" než věci.