Re: Jak by mělo vypadat podle vás ideální vzdělávání?

Babsi,

tvůj ideál se mi líbí, tak podrobněji napíšu svůj. Vycházím z toho, že všichni by měli mít ke vzdělání rovný přístup a rovné startovní šance bez ohledu na to, z jaké rodiny či prostředí pochází.

1)Začnu jeslemi. Pomiňme spor o to, jestli jsou pro dítě dobré či ne (podle mě, co je dobré pro rodinu potažmo pro matku, je i dobré pro dítě) a soustřeďme se na to, že nejspíš vždy bude nějaké procento matek či rodin, které je budou potřebovat. Dříve v jeslích působily dětské sestry, což mi přijde dobré, ale kromě základní péče by "tety" měly děti taky rozvíjet, hrát si s nimi atd., což znamená, že na jednu "tetu" by mohlo být maximálně pět dětí tak, aby se jim ta teta mohla opravdu věnovat. Jesle by neměly být jen na hlídání dětí, ale tety by si s nimi měla hrát a věnovat se jim.
Co se týče financování, jesle by měl hlavně financovat stát a pro rodiče by měly být finančně dostupné, i když dražší než školka (při našem systému mateřské, nejsou nezbytně nutné, ale nezavrhovala bych je úplně).

1) Školka. 25 dětí na jednu učitelku? To se asi někdo zbláznil, ne? A pak se někdo diví, že s nimi nemůžou pracovat a něco je naučit? Takže to znamená, že tohle se musí změnit. Počet dětí na učitelku snížit či přidat do velké třídy druhou učitelku. Dále bych do školek zavedla jakési osnovy, tudíž nějaké základy toho, co by děti měly s učitelkami dělat. Hlavně pohybových her a her rozvíjejících motoriku. Dále by v každé školce měl být na stálo logoped, který by pečoval o rozvoj řeči u všech dětí. Děti s problémovým chováním by měly mít okamžitý přístup k psychologovi (ne čekací lhůty v řádu měsíců) a na intenzivní terapii. Pokud by to nepomohlo, tak by se pro ně najal asistent. Pokud by nadále tyto děti narušovaly dění ve školce významným způsobem, to znamená, že by například šikanovaly či bily či jinak ubližovaly ostatním dětem, mohly by být ze státní školky vyloučené.
Takže trochu problematičtější děti by měly rozhodně víc šancí než mají teď. Školky by měl taky financovat stát a to na základě statistických údajů o porodnosti v tom či onom městě a ne jako teď, kdy pomalu všechna města prodala bývalé budovy školek všelijakým kamarádíčkům a kvůli tomu jsou mnohé rodiny na sociálním dně, protože matka nemůže pracovat. To je skandální stav. Rodiče by měli jen přispívat na jídlo a ne na školku jako takovou.

3) Základní školy. Zásadní změna by byla zavedení povinného nultého ročníku od 4-5 let (podle uvážení rodičů a data narození). Výuka by probíhala 4 hodiny dopoledne ve školce a děti by mohly odpoledne normálně domů. V těch 4 hodinách by se nacvičovala samoobslužnost a základní školní dovednosti. Jinak platí vše jako pro školku. Jen s tím, že rodiče, které by tam děti dávat nechtěly, by jednou za tři měsíce byly posouzeny, zda nejsou příliš pozadu v rozvoji těchto předškolních dovedností. Pokud by pozadu byly, byla by rodinám nabídnuta odborná pomoc a tipy a rady, jak na to.
I. stupeň by byl jen 4 ročníky a byl by zaměřen zejména na čtení, psaní, matematiku. Dále by ve vyšších ročnících byly základy ostatních věd tzv. prvouka a výtvarná a hudební výchova odpoledne. Samozřejmě i tělocvik, ale hravější než je teď. Už v první třídě by třídní učitelka mohla některým dětem nabídnout tzv. doučování, které by probíhalo odpoledne ve škole např. se studentkou pedagogiky pod dozorem třídní, které by spočívalo v domácí přípravě a procvičování probrané látky. Toto by byla berlička pro děti, u kterých domácí přípravu rodiče prostě nezvládají.

II. stupeň: Tam bych měla dvě alternativy. Jedna je ta tvoje, jen s tím, že by společný základ byl jen v 5. a 6. třídě a pak rozdělení na myslitele a pracanty. Ovšem já osobně bych spíš navrhovala, aby byl pro II. stupeň definován povinný společný základ v hlavních předmětech, ale pak by také byly navazující už nepovinné další "kurzy" pro ty studijně nadané a taky spousta volitelných, různě zaměřených nebo praktických kurzů. Fungovalo by to podobně jako na VŠ, kurzy by byly vždy na jedno pololetí, tudíž ten kdo by neuspěl, by měl možnost opakovat třeba několikrát.

Základní škola by měla být základem pro život, tudíž by tam děti měly dostat i nějaký základ či alespoň přehled o různých řemeslech a věcech pro praktický život potřebných jako je domácí rozpočet, smlouvy, pracovní smlouvy a trh práce atp. Devátá třída by byla jen pro ty, kteří něco zameškali nebo si nestihli dodělat včas a jejich vysněná střední škola by to při přijímačkách vyžadovala. Samozřejmě bez stigmatu propadlíka, při těch přijímačkách by se k tomu pak nesmělo přihlížet.

Stravování ve škole a školce by u dětí ze sociálně slabých rodin měla proplácet sociálka v rámci přídavků. Často se totiž stává, že rodiče peníze dostanou, ale děti jsou ve škole o hladu.

Atd. atd. atd....mám docela slušnou představu i o středním a vysokém školství, ale to bych tu seděla do zítra.