Re: kamarádství - problém

nj, jenže mezi "dospělý" a "normální" není vždy rovnítko. Prostě ne všichni dospělí se dospěle chovají, to je celé.
Nestalo se mi to přímo, spíš jsem někdy z kolektivu tak nějak vypadla a už "nenaskočila", ovšem je fakt že mě to mrzelo chvíli a pak už ne, nebylo to nijak hluboké přátelství (spíš takový ten denodenní kontakt, který ale když ustane tak už není zájem dál něco jako vztah udržovat).
A taky jsem někdy spíš ta "třetí", ovšem zažila jsem už že i ty dvě se rozhádaly a já jsem se pak cítila blbě, nevěděla jsem jestli se je mám snažit dát do kupy nebo mluvit s každou zvlášť a tak, no jsem dospělá tak jsem dělala co jsem uznala za vhodné (tj. mluvila s každou z nich), ovšem přiznám se že i tak mi bylo líto že ty dvě se rozkmotřily, když se přitom podle mě dost dobře doplňovaly (ovšem tam jsem to vnímala jako "přesycení" - byly spolu tak hodně často, že já bych třeba takhle inteznivní vztah neunesla, jsem o dost míň kontaktní, to i vysvětluje tu mou "třetí" pozici - prostě nemám tu potřebu vídat se a sdílet tak často).