Vánoce rozvedených rodin

Včera jsem se setkala se svým bratrem, je tři roky rozvedený, má tři děti. Jeho žena má nyní jiného partnera. On sám má vztah se ženou, která má taky tři děti, ale nežijí společně. Bratr žije v bytě sám, jeho přítelkyně s dětmi a nemocnou maminkou mají svůj byt. Navštěvují se, jezdí spolu na výlety, dovolenou, děti z obou rodin se znají. Přesto ale bratr odmítl trávit s nimi Vánoce a zůstal raději sám. Jeho partnerku to hodně mrzelo. Přiznám se, že jsem byla na její straně, ale potom mě náš rozhovor donutil k zamyšlení.
Řekl mi, že když nemůže trávit vánoce se svou rodinou, raději bude sám. Že on chce být se svými dětmi, ne cizími, i když je má rád. Že by to v něm vzbudilo vzpomínky na dřívější Vánoce, které trávili společně jako rodina, a nebylo by mu dobře. Navíc nemá dost peněz, aby dal všem šesti dětem přibližně stejně hodnotné dárky. Přišlo mi to všechno dost smutné, takové příliš definitivní. Prostě rodinu měl a už nemá, a všechno další je jenom způsob života, ne plnohodnotná rodina. Co si o tom myslíte? Jeho přítelkyně je moc milá a určitě se mají rádi, to je vidět na každém kroku.
Ještě bych dodala, že podobně to má i jeden můj kamarád, který je několik let rozvedený.