Re: Rozchod nebo ne?

Nino,

velice mi to připomíná manželství mých rodičů.

Maminka to "vydržela", ale trpěla velkými depresemi, naprostou absencí lásky a takového toho "lidského tepla" ze strany otce. Přesně, jak tu kdosi píše - když jela z práce domů, tak měla sevřený žaludek, třepala se, jak to zase "dopadne" apod....já na maminku nahlížím jako na světici, že takto "vydržela" se trápit celých 41 let manželství, než zemřela....jsem přesvědčená, že už nechtěla dál žít, chtěla to ukončit, v podstatě se otrávila. Neviděla východisko.

nene, bez aspoň trochu citu od toho druhého - nelze žít.

maminka mi nedávala nějaké ty rady do života či jak se to říká, ale jedno mi opakovala mockrát - že pokud se s - nyní již - mým manželem máme opravdu rádi, je nám spolu dobře, jestli z něj cítím takové to "lidské teplo" - mám se na všechno vykašlat a odjít s ním. Měla stoprocentní pravdu!!!!

Jistě - finanční zajištění je taky nutné, ale podle mě - uskrovnit se dá vždycky, člověk nepotřebuje haldy peněz k životu, ale k životu opravduu potřebuje LÁSKU, CIT a to TEPLO!!!! A ne žít "s ledem" - jak říkala maminka. Ona v tom vztahu vydržela, ale utrápila se, zemřela žalem, tím, jak se pořád nervovala a žila bez jakéhokoliv citu!!!!

Radu pro tebe nemám, jenom zkušenost od vlastní maminky, že bez citu žít nelze!!!