po operaci

Zdravím všechny, jsem zde po velmi dlouhé době. Matějovi je dnes 3,5, možná si mě maminky pamatují, byla jsem naprosto zdrcená, když nám v těhotenství o vadě řekli a doporučili nám potrat. Do 3 let jsme byli v pohodě, byl naprosto zdravé dítě, ale pak se to začalo všechno kazit, nemáme problém jen s Pec. Matějovi se začali vyvíjet špatně klouby, má špatné kolena, kyčle, neustále v něm křupe. V září jsme byli na metabolickém vyšetření, které potvrdilo, že to metabolická vada není, ale že má 6 špatných genů. Teď dělají rozvahu, jestli se jedná o kostní dysplázii. Matěje v prosinci operovali, jedna nožička byla rozsáhlá operace, já jsem ani pořádně nepochopila, co dělali. Původně jsme měli jít na prodloužení achylovek, ale po shlédnutí doktora Dougla (nevím jak se píše) a Chomniaka, řekli že ta nožička je závažnější. Má řez od kotníku ke kotníku, měl tam dráty. Na druhém chodidlu zkracovali sval a přetahovali. Matěj teď nemá 14 dní sádry a na nohy se nechce vůbec postavit. Jsem z toho docela zoufalá. Máte prosím Vás, taky takové problémy, že se nejedná pouze o Pec. Já se s tím nemůžu smířit. Po večerech, když mě kluci nevidí tak řvu. Teď čekáme, až nám dětská doktorka napíše lázně, doporučení od paní doktorky Frydrichové máme. Doma zatím jen zkouším protahovat, zkouší s oporou stát, šlape na kole. Na rehabilitace čekáme, protože dětská rehabilitační je nemocná a druhá, která ji nahrazuje má toho plno.
Dneska mě to tedy vzalo, protože já se snažím brát Matěje jako zdravé dítě. Ale manžel začal s tím, že je to ještě horší než před operací, že to koryto je k ničemu, že stejně nebude chodit. Asi je z toho v… jak já.