Re: Nemám si s kým povídat

Mám to podobně. Přestěhovala jsem se za manželem do města, kde i po 7 letech skoro nikoho neznám. Manžel není zrovna společenský typ, kamarády mám všehovšudy 2, se kterými se zná z internetu a za kterými jezdíváme tak 2-3x ročně na víkend (nebo oni k nám). V místě bydliště se s nikým nekamarádí, tudíž ani já nemám jak bych se přes něj s někým skamarádila. K některými maminkami (resp. ženskými v mém věku a s podobně starými dětmi) občas prohodíme pár slov, když se potkáme, ale o kamarádství nemůže být řeč. Kamarádky mám tak 25km daleko, ale vídáme se málo (s dětmi je problém naše setkání sesynchronizovat), většinou komunikujeme přes fb. Nerada telefonuju. Na dětské hřiště občas chodíme, ale tím, že jsme ve městě, tak málokdy tam potkám někoho víc jak jednou. A i tak nejsem zrovna typ, který by oslovoval cizí lidi. Takže hnípu na mateřské, manžel věčně v práci a já beru zavděk i prodavačkami v obchodě