Re: Strašně nerada vařím

Já vařím denně, ale nerada. Peču ráda, to dělám jen když chci. Tak pak tvořím chleba, dalamánky, rohlíky, Tiramisu, dvojctihodné koláčky, buchty, mufinky, Pavlovu...
Ale vaření je denodenní povinnost, která mě netěší. Otravuje mě dumat nad tím, co udělat, aby to většina osazenstva jedla a nevyhodilo se to. Nejstarší nerad houby, hovězí a rajčata, prostřední nejí nic kromě masa (kuřecího) a ovoce a nejmladší zas nejradši suché těstoviny nebo rýži bez masa i bez zeleniny.
Otravuje mě vymýšlení co vařit, musí to být něco, co prostřední bude jíst pokud včera bylo něco, co nejedla (je hodně malá, hubená, už z principu nejí ráda)...Prostě je to opruz.
Naštěstí mám před sebou jen dva měsíce, pak nastupuju do práce, dětičky do školy a do školky a NEBUDU VAŘIT, jen o víkendu a to jeden den upeču kuře a vystaráno a druhý den už něco vyplodím.

Jinak jím ráda, manžel taky, a sníme krom držťkové polívky snad všechno. Absolutně nechápu, kde se vzaly chutě našich dětiček. Jenže člověka to přestane bavit když udělá steaky z tuňáka a nikdo je nejí. Nebo jsem výjimečně koupila pravou svíčkovou na steaky a taky nic. To už fakt jeden neví co by. Odmala jedly lososa- už ne. Brokolice bývala nejoblíbenější zelenina- nehrozí. Nejstarší mi dloube z jídla rajčata, prostřední hrášek a kukuřici, ale rajčata jí. Nejmladší jí brokolici a květák syrové při přípravě, ale blanšírované už ne. Uf. Jsem se rozohnila, omlouvám se.