Re: Kde končí povaha a začíná diagnóza

Docela ti rozumím, jsem introvert jak prase a pomalu se s touhle "diagnozou" začínám smiřovat, i když spokojená a smířená se svou povahou nebudu nikdy.
Závidím extrovertům, co mají potřebu neustále být v kontaktu s lidmi. Ono to hodně usnadňuje život, protože komunikativní povaha je výhoda a někdy i skoro nutnost v řadě zaměstnání a má to spoustu dalších plusů.

Já teda měla větší štěstí na rodinu, takže si nenesu z dětství takový punc nepatřičnosti, nebo nesplnění představ o sobě. Se samostatností problém nemám, jen nesnáším nové kolektivy a nutnost s někým neustále kecat, takže asi taky někde mívám nálepku jako "divná". Ale puberta - no pocity jsem měla úplně stejné jako ty, plácala jsem se v tom děsně a vyhrabala jsem se z toho částečně až někdy po škole.
když jsem si uvědomila že moje povaha je prostě introvertnost, že to není "vada materiálu", ale daný stav, tak se mi s tím žije líp.

Co se týče dětí, tak mám podobné pocity, že jim předám to negativní z povahy, nedostatek sebevědomí, nekomunikativnost atd., manžel je navíc podobná povaha, takže to mají jasný ,ale třeba to nebude tak hrozné a naučí se trochu prosadit a budou v tomhle směru v životě šťastnější, v to doufám

Co se týče výchovy, tak já se teda snažím překonat a neopakovat chyby svých rodičů, takže klasická autoritativní výchova s tělesnými tresty, dávání nálepek, vyhrožování apodobně je pro mě tabu. Přečetla jsem nějaké knížky o výchově a hledám si vlastní cestu a docela mi to snad i jde. Ale výchova prostě není vše, syn je i přes mnohem pozitivnější výchovu taky introvert, co se neumí prosadit a se sebevědomím na tom nebude nejlíp, prostě geny jsou geny.
Doporučuju něco načíst a snažit se neopakovat vzory z výchovy, jde to ztuha, ale jde to, když se chce!

A jinak si myslím, že pro svoje děti budeš určitě ta nej máma, pokud se jim věnuješ a miluješ je. A beru to tak, že každý si z rodiny něco nese a tu svoji cestu si musí probojovat sám a někdy zdánlivá nevýhoda může být nakonec jako výhoda.

A držím pěsti, ať ti terapie pomůže!