Re: Separatisté a Kyjev podepsali protokol o příměří

To mi pripada zbytečně hystericky, hádat se, ze nedám díte ani na vteřinu z ruky.

Mne se stalo, ze to udělala naše dětská pani doktorka, velmi laskavá dama s velice lidským přístupem, a jednou ve spitale. Byli kolem toho dost nekompromisní, brala jsem to tak, ze asi vedi, co dělají. U operace s nim taky nejsi. Pred tim a potom jsem tam s dítětem byt mohla porad.

Kdyz jedno z mých deti leželo ve spitale (naštěstí to nebylo vazne a trvalo to jen cca tyden), tak jsem tam s nim mohla byt, jak dlouho jsem chtela, což povazuju za velmi pozitivni a velký pokrok, kdyz jsem byla malá ja, tak to neslo ani nahodou. Nabizeli mi tehdy, ze tam muzu i spát na nadstandardním pokoji, ale to jsem odmítla, jednak by to stalo par stovek denně, druhak jsem byla rada, ze si muzu odpočinout doma, a tretak jsem měla rozdělanou zakázku a zákazníka právem nezajímá, ze mas nemocný dite.

Takze jsem tam chodila cca v 9 a byla tam do šesti vecer a pak mazala domu za svými dalšími závazky.

Jasne ze v případe něčeho život ohrožujícího by to mělo mít zvláštní režim, tam asi ten člověk chce byt porad a mělo by mu to byt umozneno, ale kdyz se o nic takoveho nejedna, tak mi to, jak jsem to dělala ja, prijde dostacujici až nadstandardní (kdybych chodila do prace, tak bych si mozna nemohla dovolit ani to). U žádného z ostatních deti, co tam byly, rodič cely den neseděl.