Re: Školka - pláč

Musím se kolegyně také zastat. Jedna věc je, co nám říká zdravý rozum a zkušenost a reakce dětí, druhá věc jsou předpisy. Jako učitelka ve státní školce bych některé věci ráda dělal jinak, ale nemohu - musím dodržovat dané normy. To ale není všechno - už několikrát se stalo, že jedna a tatáž věc (například způsob podávání svačin) byla schválena a dokonce vychválena inspekcí, aby vzápětí, například za dva měsíce, hygiena totéž naprosto rozcupovala a daná praxe se musela změnit. Pak do toho často ještě mluví zřizovatel - s prominutím ten náš tomu skutečně rozumí jako koza petrželi - a rodiče, jejichž požadavky bývají opravdu různé a pestré (a protichůdné).
Už mnoho let na problém kolidujících předpisů učitelky upozorňují, ale v našem státě zřejmě zatím předškolní vzdělávání ještě nemá takovou důležitost. I když mám pocit, že se to postupně mění k lepšímu.
A především chci říct - vy rodiče jste ta hlavní síla, která by měla jednat a tlačit v zájmu svých dětí. Požadovat po politicích, samosprávně, aby se prosazovalo to, co je správné. Já vašim požadavkům na ne/spaní, nucení do jídla a mnoha dalším věcem naprosto rozumím. Už proto, že sama jako učitelka několimvlastních dětí mám. Ale také se mi už mnohokrát stalo - po vysvětlení situace a mých možností rodičům - že se nestalo nic. Nikdo nedošel za ředitelkou, na odbor školství aj., bylo asi deset nespokojených rodičů s režimem spánku, radila jsem jim, domluvte se spolu, jednejte s těmito lidmi, vše skončilo brbláním v šatně. Tak to potom bohužel...