Re: Osamocení

Využij volný čas na seberealizaci. Třeba nějakou rekvalifikaci, studium jazyků, cvičení. Třeba o deset baráků sedí někdo, kdo je na tom podobně. Nezavrhovala bych ani sociální sítě. Třeba na Facebooku, spolužácích atd. by se někdo našel. Já jsem doma devět let, nijak extra mi to nevadí. Jen když děti marodí a jsme zavřený doma.
Vždyť se nemusíte vidět denně. Já mám takové bližší 4kamarádky a i když se měsíc nevidíme, píšeme si sms, zavoláme si...prostě o sobě víme. V létě se pak třeba všichni sejdeme na nějaké akci s celými rodinami. Jedeme na vodu, grilujeme na něčí chatě. Dvě ty kámošky bydlí tady v okruhu 300m, takže se vídáme častěji. Stačí napsat sms, že jdeme ze školy, co kdo dělá a zůstaneme třeba spolu venku, nebo skočíme k někomu z nás na kafe. Máme podobně staré děti. Jednu jsem poznala tady na rodině přes diskusi stejného bydliště...už to je přes osm let. Shodou náhod jsem se přestěhovala ještě blíž před čtyřmi lety. Její chlap měl známého, který se přestěhoval tady kousek i se svojí přítelkyní, seznámili jsme se a to je ta druhá kámoška. Teď co kojím, tak večer nikam nechodím, ale jinak si třeba s holkama 2x do měsíce jdeme sednout na "jedno", nebo naopak jdou chlapi. Třetí kámoška je spolužačka ze střední, s tou se navštěvujeme často. A čtvrtá se před šesti lety odstěhovala 50km daledo do baráku, tak k ní jezdíme na víkend třeba 2x do roka, ona zase jezdí za rodiči sem, tak navštíví i nás.