Re: Čas pro sebe

Myslím, že to celkem zvládáme, ono taky záleží, jaké koníčky máš, pokud jde např. o nějaké horolezecké výpravy, kolektivní časově náročný sport nebo pěší cestování po pustých místech a pod., tak to jde sladit asi fakt těžko. Já jsem po 2. dítěti sportování (resp. právě ten kolektivní sport, kde se člověk musí časově přizpůsobit) hodně omezila a později v podstatě ukončila, ale tam šlo i o zdravotní a věkové důvody. Čas pro sebe mám hlavně večer - buď můžu někam vyrazit (hlídá manžel) nebo se "flákat" doma (číst si, čučet do netu, telefonovat s kamarádkou ...) S manželem na sebe čas najdeme (taky večer, o víkendu - s dětma společně samozřejmě, výjimečně sami, když jsou děti třeba u babičky), výrazně horší je tedy setkávání s kamarádkami, to se omezilo hodně, protože jsme na tom všechny stejně, resp. mnohé ještě hůř než já. S dětmi jsem vždy ráno (cesta do školy, školky), odpo (cesta zpět, pobyt venku nebo doma, příp. je vypravím na cvičení), před spaním se střídáme s manželem (tatínek má tedy času pro sebe trochu víc než já, ale s dětmi se taky snaží být), o víkendech máme společný program ... Pokud mám z něčeho "špatné svědomí", tak je to spíš úklid a údržba bytu, to dost flákáme teda.