Re: kopačky na valentýna

Když čtu ten Tvůj poslední příspěvek - nejsi moje dcera? Tam to bylo v bleděmodrým. Ježiši, já se na to už nemohla dívat, to víš, že jsem nemlčela, takže nakonec k nám přestali chodit - no, ono to bylo lepší pro naše psych. zdraví. A pak občas bouchnul manžel a nebyl zticha, takže partner dcery se prý manžela bál. No, ono to taky není na škodu Jen ať se bojí, až srovná závazky, může se přestat bát. Přitom on by mu fyzicky nic neudělal, že by mu řekl hezky nahlas svoje, to jo - a nerozpakoval by se mu udělat i reklamu v místě bydliště a okolí - ale zatím takhle zasáhnout nechce a doufáme, že si to dcera s ním vyřeší sama.
A jestli vztahy přejdou v kamarádství? No - svým způsobem, ale je to něco jinýho, kamarádů mám kvanta, ale nežiju s nimi v partnerství. A navíc - tys nebyla za kamarádku, ale za matku či pečovatelku - vše připravit, ovšem navíc jsi měla nároky, což ho vytáčelo ještě víc. Matce by mohl říct, ať se nehrabe do jeho věcí, Tobě to říct nemohl. Mimochodem - chtěla bys, aby se k tobě takhle choval kamarád?