Re: Ahoj:-)

Jo a s tim pamatováním, to my máme u Kristiána taky. Říkáme tomu "vypnutý uši". On mi klidně přitaká, a za hodinu je schopen se do krve se mnou hádat, že jsem to neřekla. A když použiju souvětí, mám 90% šanci, že druhou půlku nevnímá. Už jsem si říkala, že si dám sem kamerku a budu to nahrávat a pak mu to přehraju. Ale docela pomohlo, když jsme si spolu prošli teorii komunikace, nakreslili si schéma (myšlenka, transformace, kódování, přenos, dekódovaní,...). Tak teď stačí, když zvednu 3 prsty a on ví, že musí u té informace a) potvrdit příjem, a) jinou formulací potvrdit porozumění (ne tím že mi to jen zopakuje) a za c) dát mi zpětnou informaci, co s tou mou informací udělá. Zejména ten třetí bod je podstatný. Tím se zvýší šance, že se mu to to z hipokampu (který je dočasnou pamětí) zapíše do nervových drah dlouhodobější paměti v mozkové kůře. Nejde to samozřejmě dělat pořád, ale používám to u důležitých věci. Mimochodem moc doporučuju knížku Digitální demence. Je to psané čtivým jazykem a prokládané zajímavými příklady, a v dnešní době se to týká všech rodičů, zejména těch, kteří nejsou povoláním z IT.