Re: kolektivní vina, kolektivní trest

Analfabeto, opakovaně jsem tu v minulých dnech psala třeba o masakru na Švédských šancích. A jsem už alergická na ty fráze o setí větru. V tomto konkrétním případě šlo o loupežnou vraždu, jiný motiv byl prostě zástupný. Nebylo to omluvitelné žádným útiskem, koneckonců ty matky určitě netoužily po ničem jiném, než vychovávat svoje děti v klidu a na válce se nijak nezasloužily. To muselo být jasné každému.
V jednom dokumentu o Dukle mluvili lidé, kteří prošli tím nejhorším peklem, a ti odsuzovali poválečné krutosti a říkali, že tyto věci právě dělali lidi zbabělí, kteří si po válce potřebovali vylepšit image. Sám historik František Hýbl mluví o velkostatkáři, Rakušanovi, který v jejich vesnici zachránil vždy včas všechny odbojáře před Gestapem. Samotnému mu mstitelé zabili syna hned v prvních dnech míru, musel prchnout.