Re: Sousedé mnou pohrdají

Elso,

bydlim ve velkem meste, pristehovali jsme se v lednu. Jsem tu taky za divnou - mame 3 deti,bydlime jenom ve 2:1, nikdo mi nepomaha a ja se nehroutim (byt jsme koupili uz pred 3mi lety a ila jsem tu 6m sama s detma nez nase mimino trochu odroslo, abychom ho prevezli za manzelem, ktery mel praci v Cine), nezdravil me tu nikdo predtim a nezdravej me tu ani ted, ani kdyz zdravime prvni. Sousedku odnaproti jsem minimalne 3x videla schovavat se za zavesem a sledovat nas, utika z balkonu, jakmile otevru ten nas, asi aby nemusela zdravit nebo jsem tak strasna?! ... nikomu se nevtiram v CR mam komu zavolat, kdyz je mi uzko, ale fakt je ze kdekoliv jsme za poslednich 12 let zili (a stehujeme se temer kazde dva roky) vzdy jsem si v miste brzy nasla zname a nebo kamarady. Tady v CR jsem se nesblizila s nikym ani ze skoly nebo skolky, kam chodi me deti a paradoxne tu prozivam mnohem vetsi uzkosti nez v zahranici. Jsem rada, ze mam svoje bydleni a zadny pronajaty dum ci byt, mame relativne blizko k rodine a "starym" pratelum, ale pres tyden promluvim kolikrat maximalne se svymi detmi. Zvykam si, lepsi to tu asi nebude, my Cesi jsme proste takovy studeny cumaci.