Re: 70 měsíčně a stejně nejsme střední třída

Ino, přemýšlím, co myslíš tím "nezapadli jsme"? O co vám jde?
Mám děti v cca podobném věku a mám pocit, že nejvíce zapadnout v novém bydlišti tak nějak přirozeně mají hlavně ti, kdo mají malé děti školkou povinné, které chodí v místě bydliště do školky a možná i do kostela. Bydlíme v místě nového bydliště (malé městečko) téměř 3 roky a asi se ani moc nesnažíme zapadnout resp. netoužíme zapadnout za každou cenu.
Děti chodí školy, mají své kamarády, děti se moc s nikým nenavštěvují - mám pocit, že se to dnes moc nenosí. Vídají se ve škole, řádí v družině či o volných hodinách... Ve školce je to jiné - jsou tam společné akce...
My oba s mužem chodíme do práce na celý úvazek a když už jsme doma, tak chceme být vesměs pohromadě, chodíme na procházky, hrajeme společenské hry... jsme zkrátka spolu.
Tak nějak postupně jsme se spřátelili s jednou ze sousedek. Je to už starší paní, žijící sama, hlídává vnoučata, která se hrávají s našimi dětmi... já buď sama nebo s mužem k ní chodím(e) na kafe, popovídat si, postěžovat když je potřeba,- potěšit se... Ostatní sousedé spolu od úplného začátku strašně moc kamarádili, pak se začali mezi sebou různě hádat, pomlouvají se navzájem, soutěží spolu a mezi sebou... nějak to nemáme zapotřebí s jedněmi jsme trošku více kamarádili, ale postupně jsme zjistili, že co od nás zjistili, tak to pustili dál a ani tohle nějak nemáme zapotřebí, tak jsme to omezili. Nepotřebujeme, aby nám všichni viděli do talíře Nejsme ten typ lidí, kteří by museli být nejlepší kamarádi se všemi okolo
Své známé máme, ale momentálně jsme o pár nejlepších přišli, - rozvedli se Ono rodiny nemáme kdovíjaké a téměř se nenavštěvujeme-bydlíme od sebe hodně daleko, - když se podívám ke všem našim známým, kdo je hlavně navštěvuje, tak většina návštěv... jsou z rodiny - strýčkové, tetičky, babičky, dědečci, sourozenci... Nám tohle holt přáno nebylo, tak se spokojíme s tím, co máme. Víme, že bychom návštěv mohli mít více, ale nějak nám chybí chuť se s dalšími a dalšími stýkat, vídat - máme pocit, že ani na sebe nemáme moc času