Re: Špatní kamarádi

Vokounku, já si ještě myslím, že by mohla pomoct i dobrá psycholožka nebo psycholog, oni se teda dost blbě hledají ti správní, musí tomu dítěti sednout a to dítě musí chtít něco řešit. Ale náš starší syn (teď je mu už šestadvacet) - cíťa, co se taky nechával poměrně dobře strhnout okolím a preferoval podivné existence, si přál někoho cizího, komu by se mohl svěřit a možná tak rok k ní docházel.
Udělali jsme současně s tím různá opatření kolem, i doma jsem si hodně věcí povídali a rozebírali, procházeli modelové situace (když teda chtěl). Jeden čas měl i náš zvýšený dohled, dokonce ve vypjatých dnech, kdy bylo potřeba, jsme ho vyzvedávali před školou.
Naše děti naštěstí taky vědí, že když jim teče do bot, můžou za námi přijít...a chodí....to je myslím základ úspěchu. Ta důvěra v pomoc v rodině.

S tím třináctiletým se ještě dobře dá pracovat, rodič je pořád určitá důležitá autorita, může se v případě nutnosti dokonce udělat i nějaké tvrdší opatření (to jsme krátkodobě praktikovali na dcerce, zabralo to), sama jsem děkovala "nahoru", že určité věci přišly tak brzo a zachytli jsme je včas a v takovémhle věku, protože představa, že by se to dělo, až bychom neměli ten "dosah" a žádné pravomoce....

Děti jsou prostě různé.
jestli by tě to zajímalo, můžeš mrknout na osobní horoskop syna - rozestřou se tam jeho dispozice, citlivost, vnímavost, preference a taky třeba ta ovlivnitelnost.
Docela dobrý je tady - je nutné pro správnost nástinu vlastností zadat i čas a místo narození.
Nevnucuju, samozřejmě - ale třeba tě to může i hodně uklidnit, třeba zjistíš, že syn se zorientuje a poradí se, že prostě jen hledá a zkoumá lidi kolem sebe..., nebo tě to utvrdí v tom, že ovlivnitelný je... a že je potřeba s tím pracovat.
Tohle, co je tam psané, jsou dispozice, samozřejmě je tam pak výchova, prostředí, zkušenosti každého člověka...ale je dobré, když člověk ví, nač se zaměřit a s čím pracovat.

http://osobni-horoskop.najdise.cz/

My máme děti taky takové výrazné osobnosti, rozhodně nejsou jednoduché na výchovu a péči... , každý je navíc úplně jiný...ale tak nějak věřím, že jsme jim dali to nejlepší, co jsme mohli a že se to zúročí, až přejdou tahle pitomá pubertální léta...u těch starších už vidím, že jo...jsou v pohodě. A jednoduché to taky nebylo..."furt ve střehu".
Tak myslím, že to tak bude i u vás...