Re: Mantry, citáty, písně....na bolest duše

někdy se člověk dostane do stavu, kdy nepomůže nic a nic....je to něco jako rána po operaci, která prostě po anestézii přichází k sobě a šíleně bolí.
Člověk si může vzít něco na bolest, ale je to na chvíli. Musí se to přežít a doufat, že bude líp.
V případě strašné fyzické bolesti se v ní člověk taky ztrácí, ale věří, že bude líp, že se rána hojí...ale že to chce čas.
tak je to i psychickou bolestí, bolí úplně stejně hodně...
Chce to věřit, neztrácet naději, že to bude lepší, protože prostě s největší pravděpodobností bude...jde jen o to, za jak dlouho.
A čas to chce, to "hojení" se nedá udělat z minuty na minutu.

Mně pomáhá rodina, kamarádi, přítelkyně, modlitbičky a "povídání" jen tak pro sebe...prostě člověk hledá svá záchranná kola, když se "topí"...a je fajn, když kolem sebe nějaká má...
Pak se to postupně zklidňuje a ten topící se už se dokáže trochu zorientovat a nadechnout a otevřít oči...a pak se taky nějakého kruhu chytit a vydechnout a najít nějaký břeh.

Kdysi mi pomáhalo i vypsat se na papír a spálit, aby ty hnusy nikdo nečetl...nebo si vzít při vzteku polštář a vybít se fyzicky. Myslím, že je dobré to ze sebe dostat.

Jsou i různé metody na zklidnění a rychlejší zpracování přidružených emocí a prožitého traumatu a všeho toho, co se k tomu váže (šok, zklamání, křivda, lítost, sebelítost, nenávist, hněv, závist, atd......ale taky to není ze dne na den, chce to čas .
Ten čas se dá výrazně zkrátit. A věř, že se to uzdraví...věř, že zase vykoukne slunce a bolest přestane. Protože pokud to dovolíš...bude to tak.