Re: Mám pocit, že si mě neváží...

a mluvíš ním někdy o tom, co jsi dokázala ty? třeba co dokázaly děti s tebou? cos je naučila? že se děcko nenaučí básničku samo od sebe je jasný, ví vůbec tvůj muž, kolik básniček umí vaše děti?
má někde hropmadu obrázků, který jste spolu namalovali? nějaký hmatatelný důkaz toho, že se jim fakt věnuješ
on asi nebude chválit tebe, to asi nedělá, ale pochválí děti a tím i tebe, spojí to, poro něho jednodušší, ty si to musíš umět vyčíst sama z jeho řeči

ale jestli považuje za zbytečný, co děláš, pak to lepší asi nebude, chce to vědět, co konkrétně on považuje za zbytečnost a to přestat dělat, přéípadně s komentářem (až si všimne a bude mít námitky), že přece říkal, že je to zbytečný, tak to neděláš

práce s dětma je jiná než v zaměstnání, za 14 dní výměny rolí byste oba měli pocit, jaká je to úžasná změna, že ten druhý se fakt má královsky, to k ničemu není
ale chce to ukázat mu, že opravdu něco děláš a když to nevidí sám, tak mu to předhazaovat, při večeři mluvit ne o jeho práci, ale o tom, co jste dělali vy doma, co se komu z dětí povedlo anepovedlo, o co se pokusil, jestli už ujede na kole pár metrů nebo sám nasedne... cokoliv - on toto možná nevnímá

a nebo jo a chce to ukázat mu něco jinýho, co já vím, něco najdeš