Re: Znáte Maminčino kuře?

Evelyn, moje maminka taky nesnášela vaření a dlouho ani nevarila, vařila babička, která bydlela s námi, starala se o mě a vedla mamince domácnost. Maminka se učila vařit až babička umřela a to jí bylo už dost přes 40 let. A nešlo jí to, nebavilo ji to a musela, protože tatínek vyžadoval denně teplé večeře. My jsme s maminkou jedly vždy jen studené a mám to tak dodnes - teplý oběd, studená večeře. Maminka se do smrti nenaučila chutně vařit a asi na to neměla schopnosti, sama i nerada jedla, nedokázala nic dobře ochutit, nepoznala, jestli je jídlo dobré nebo ne. A strašně ji štvalo, že se s jídlem musí vůbec otravovat. Vždycky říkala, že si přeje, aby mohla ráno spolknout pilulku a zbytek dne už na jídlo nemuset myslet. Jediné, co milovala, byla mléčná oříšková čokoláda.
Já jsem se naučila vařit až po svatbě, ale vařím jen něco, některá jídla jsem nikdy ani nezkusila. A nikdy nevím, co z toho vyleze. Vaření mi nevadí tolik jako jiné domácí práce, třeba mytí oken, ale rozhodně to není můj koníček, je to jen další opruz, který se bohužel musí dělat, aby se člověk najedl. Strašně to flákám, vařím jen ty nejrychlejší a nejobyčejnější jídla jako je knedlík s vajíčkem, fazole z konzervy a párek, krupičnou kaši, nudle s mákem, brambory s kefirem, kuřecí prsa na pánvi se zeleninou a tak. Jsem ráda, že už nemusím denně vařit pro děti, to bylo fakt hrozné.
Takže u nás nerada vařila maminka a nerada vařím i já. A ani dcera tomu moc nedá.