Re: Před 55 lety

před pětapadesti lety moji rodiče utíkali před tanky - a pak leta doma schovávali fotky z té doby... před pětapadesáti lety se nás Západ vy*** zvysoka, jako při Mnichově a podobných lahůdkách...

Na druhou stranu - můj táta nemusel do války (věk na to měl tak akorát), a mohl se o rok později seznámit s mojí mámou a počít mou maličkost. Jednoduchý to nebylo, v dvoupokojáku s dědou, šetřením na pračku (měli jsme, když mi bylo pět), na televizi (měli jsme když mi bylo dvanáct), s dovolenýma na Otavě (vodáckýma, nádhernýma) a ne na Kanárech... Pasy jsme neměli, ani do "blbý jugošky" jsme nemohli. Na gympl mě naši dostávali systémem úplatků (ač jedničkářka, neměla jsem dobrý kádrový profil), o VŠ ani nemluvě... takže život složitý - ale byl to život.

Tak si říkám, že jsem možná měla ještě docela štěstí, že se Západ o nás tenkrát nezajímal... co bude s Ukrajinci až válka skončí? Nebo nikdy neskončí? Bude z Ukrajiny druhý Afganistán? Budou se Ukrajinci někdy moct vrátit "domů" - a najdou tam něco jiného než trosky, vybombardované do devatenáctého století? A hlavně - KDO se tam vrátí?

POdle odhadů už zemřelo v téhle válce víc Ukrajinců, než Američanů ve Vietnamu (těch bylo 58 tisíc za 21 let - od roku 1954 do roku 1975).