Re: život s podnikatelem-horor

Tohle znám dokonale. Vdaná jsem za podnikatele osmým rokem. Moc se milujeme, tak to prostě překousneme. Je taky pravda, že už to bylo jeden čas k nevydržení, protože slíbil třeba, že bude v určitou dobu doma a někam půjdeme a já to pak u dětí nějak žehlila, aby ho nepřestaly mít rády, protože nepřijel. Teď mu bude za pár dní 34let, podniká od r. 94, takže je už dost vyčerpaný. A rodiny si začal víc všímat, po mém třetím porodu byl týden absolutně doma.
Chci tím říct, že podnikání u nás není vůbec lehké a ty určitě neděláš chybu, prostě ho ta firma potřebuje, ale jestli se mu podaří ji opravdu postavit na nohy a mít tam spolehlivý lidi, tak vám všem bude moc fajn. Můj muž ty správný lidi ještě nenašel, takže když se z práce urve kvůli rodině tak je ve stresu, co práce a když dělá práci na maximum, tak zase je ve stresu kvůli zanedbané rodině. Oni to taky nemaj lehký. Jediný, jak jim pomoct je, nastavit jim zrcadlo, nevyčítat každou blbost, být samostatný (ale někdy nesamostatný),a užívat si každou chvilku s nima. A děti jsem prostě nechala vzhůru nebo jsem je vzala za ním, ukázat jim jak táta pracuje, a vydělává penízky na chlebíček. Prostě vychovávám tři děti a podnikajícího manžela.