Re: podnikatel vs. práce doma

Evi,
works je také texťák, my ho máme ve výbavě Windows XP. Nepoužívám ho na psaní textů, které pak posílám někomu mailem, protože se to ukládá ve .wps místo .doc a nedá se to pak číst, když má někdo jíné vybavení nebo místo windows mají mac (macintosh od Aple). Taky moc počítačům nerozumím, my se ve škole učily (ve třídě jsme byly jen holky) ještě T 602 :-))). To by asi dnešní studentíci koukali jak vyvoraný myšové :-))) Doma máme dva počítače, v začátcích to bylo fajn, mohla jsem v klidu pracovat v kuchyni a manžel v pracovně, nebo byl jeden na netu a druhý dělal svoji práci. Teď je ten můj puštěný jen když chtějí děti hrát nějakou hru na počítači a zrovna musejí mít každý jinou a hned.
Na procházky chodím, někdy s kočárkem někdy mám Matýska v šátku (když jdu sama se psy, tak abychom mohli do terénu), dnes byl jen v kočárku na zahradě a já česala psy. Teď všichni 4 línají, tak mám co dělat.Jedno česání=jedna tesco igelitka chlupů=cca jedna hodina času. Až shodí všechnu letošní podsadu, bude stačit česat jednou týdně po 20 minutách. To bude pohoda...
Děti Matýska milují, já je do ničeho nenutím, občas je požádám, aby něco podali, to se pak hádají, kdo to udělá :-)) Jsou to teprve začátky, předpokládám postupné ochládání.Určitě na to má pozitivní vliv i to, že Mates skoro nepláče. Dnes jsem jim ho dokonce dala do jejich pokoje na deku a k mému překvapení a úlevě zároveň ho nezašlápli, ale pohráli si s ním a pak když usínal, tak ho přikryli dekou. Opravdu si nemohu stěžovat a přemýšlím,zda je to naší skvělou výchovou nebo to mají vrozené.
S tou angličtinou jsem to myslela přesně tak, jak píšeš. Jazyk se prostě musí aktivně užívat, jinak se zapomíná. Ale pochopila jsem, že bydlíte u Prahy, tak to tam bude spousta možností najít kurz pro aktivizaci jazyka nebo skupina nějakých mamin, které se takhle scházejí nebo tak něco. A když máš i certifikát, to jsi uměla jazyk velmi dobře, to si vzpomeneš po pár příležitostech ke konverzaci :-))
Na ponorku jsem si vzpomněla včera, když se Kristinka manžela ptala, proč nechodí do práce :-)). Prý si nevšimla, že ho bolí záda. Když mám pocit ponorky, tak jdu se psy, ale teď mne víc zaměstnává Matýsek, užívám si ho, jakoby to bylo první mimčo, netušila jsem,že je to možné. Stejně je to zvláštní. Když jsou v práci, chybí nám a když jsou nezvykle dlouho doma, nějak se necítíme ve své kůži nebo nám dokonce "překážejí". Teď čtu zajímavou knihu, Pět jazyků lásky, naučte se hovořit jazykem lásky toho druhého. Vyšla od toho samého autora i Děti a jejich pět jazyků lásky. Je to fakt pěkné a pro zamyšlení nad tím, jestli umíme dávat svoji lásku najevo tak, aby to ten druhý také tak bral a naplňovalo jej to. Myslím, že je to pravý důvod špatných manželství, na komunikaci se to jen svádí.
Tak to jsem se rozepsala až moc.
Co kluci, perou se moc nebo se to dá zvládnout? Já si vždycky musím říct, že je to také projev náklonnosti, jinak bych se asi zbláznila. Jen když už to začíná být "krvavé" nebo se nemohou domluvit, tak se snažím jim domluvit.